fbpx

KOHO VIDÍTE RÁNO V ZRCADLE

Znáte to, umžouraní se probouzíte, zacvaknete budíka a nejradši byste zůstali ještě aspoň hodinu spát. Když pak vidíte svůj rozespalý obličej, nejradši byste se ani neviděli.

Ale proč? Už vám někdo řekl, že by ten odraz ve vašem zrcadle mohl mít jinou tvář? Vemte si to takhle, proč byste se na sebe měli ráno mračit? Kdo jiný by vám měl ušetřit první úsměv dne než vy sami? Už vás slyším – manžel, přítel, vaše dítě, rodič? Ano, tito jsou všichni bonus, ale ten nejdůležitější člověk, který se ráno probouzí a začíná nový den, otevírá oči, ještě to vy! Jen vy rozhodujete o tom, zda váš den bude takový nebo makový. Vy a vaše první myšlenky!

Není snad lepší si po probuzení říct – Dobré ráno, milá Klárko, dobré ráno krásný dne, děkuji za toto nové ráno a děkuji, že je můj den skvělý! Místo toho, abyste řekli… Jaaj! Zase do práce! Achjo! Já chudák! Zase vstávat! To bude zase den! CÍTÍTE TEN ROZDÍL?

Slyšeli jste už o afirmacích?

Krásně o afirmacích píše např. Luise Hay – vřele doporučuji její knihy, Miluj svůj život, nebo 21 dní cvičení před zrcadlem.

Afirmace jsou v podstatě pozitivně řečené věty, které si připravíte na míru tak, abyste jim uvěřili, a tak je dokázali procítit. Protože pocítit ten pocit z řečené věty je úžasný a vy si tím programujete i nastavení své mysli. Věty jsou vždy v přítomnosti, jako by se to už stalo, a s pozitivní konotací. Typický příklad:

„Nejsem nemocný“ přetvoříte na „Jsem zdravý!“

„Nemám špatnou náladu“ přetvoříte na „Mám skvělou/ dobrou náladu“, „Cítím se skvěle!“

Dále můžete použít věty typu: „Miluji se!“, „Jsem zdravý, šťastný, bohatý, sebevědomý, okouzlující, úžasný…“ dosaďte si cokoliv. Já své afirmace prokládám vděčností a slovíčkem Děkuji.: „Děkuji, že jsem tak úspěšná!“ „Děkuji, že jsem úplně zdravá!“ „Děkuji, že jsem milovaná“, a tak podobně. Nejdůležitější je, aby to bylo pro vás, věřte tomu a prociťte to. Jen tak vám mohou do života začít přicházet zázraky.

Věřte tomu, já jsem toho chodícím příkladem. Na afirmacích si ujíždím už od svých 19 let. Zkoušela jsem všechny možné, i ty předtištěné, ale vždy jsem skončila u toho, že jsem si afirmace napsala sama, a to podle toho, jak jsem se cítila, co jsem zrovna potřebovala, na jaké životní fázi či situaci jsem se zrovna nacházela. To je asi ten, podle mě, nejlepší přístup.

Udělejte si laskavost, a pokud ještě nejste připravení si připravit afirmace, alespoň se na sebe ráno usmějte. Vaše tělo, mysl a nálada vám za to poděkují!