Ne nadarmo se ví, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. No jo, ale co s tím?

Ne jednou jsem se osobně i ve svém okolí setkala s hloupými nedorozuměními mezi muži a ženami. Myslím si, že by opravdu stačilo, kdyby si navzájem rozuměli. V dnešní době je už na trhu spoustu knih, které se zaobírají problematikou osobností obou pohlaví. Za mě by se rozhodně každý měl vzdělávat v tom, aby pochopil, jak reagují muži a ženy v různých situacích. Literatura typu „Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše“, nebo knihy Davida Deidy by měly být povinnou literaturou minimálně na SŠ, ne-li v posledních ročnících na ZŠ. Proč?

Pochopení může vyřešit nespočet problémů, ještě, než by se vůbec projevily.

Tak třeba domněnky

Znáte to – on si myslí, že já si myslím, ale já si myslím úplně něco jiného, a nevím, že on si myslí tamto… Trochu na palici, že? A přesto se nám to děje dnes a denně. Jelikož jsem žena a už nějakou tu zkušenost jsem ve vztazích nasbírala, můžu vám s čistým svědomím říct, že nebyl vztah, kdy by nevzniklo nedorozumění na základě domněnek. Všechno ale dokáže vyřešit pouhá komunikace – otázka – odpověď. Nastíním vám typický příklad, který by vyřešila jediná rozumná otázka.

Žena má před menstruaci (viz článek Cykličnost). Chce být sama, je nervózní. Všechno ji štve a rozčílí ji i obyčejná otázka, co si dnes uděláme k jídlu. Muž se zeptá. Žena s podrážděným tónem v hlase – „Nevím, nech mě teď prosím být!“ Muž: „Co jsem ti zas udělal? Nemusíš na mě hned vyjíždět!“

U muže – vzniká domněnka, že za její náladu může on. U ženy – vzroste vztek, že ji nedokáže pochopit, i když ho poprosila, aby ji chvíli nechal. Hádka je na světě.

Jak by se situace dala vyřešit? Žena – „Promiň, mám teď před menstruací, tak jsem nervózní, raději mě teď nech samotnou, brzy to přejde. Klidně se najez i beze mě, stejně nemám hlad.“

Muž – „Promiň, nechtěl jsem tě rozčílit. Je to moje vina? Můžu ti nějak pomoct? Ženina odpověď by měla být přímá, jasná.

Druhý příklad, kdy domněnky letí oblohou, je např. když žena píše muži zprávu. Na Messengeru vidí, že si zprávu přečetl, ale nereaguje. Žena svou zpráv ale bere jako naléhavou a hodnou okamžité odpovědi. Ženě najedou myšlenkové vzorce typu: Proč neodepisuje? Vždyť si to přečetl? To mu nestojím ani za to, aby mi odepsal? Už mě nemá rád. Nechce mě už vidět. To mi nemůže, sakra, odpovědět dvěma slovy? Co když je s jinou?

Ne! Protože muž je např. v práci. Věnuje se činnosti naplno, jeho pozornost je zaměřena na jednu činnost. Zprávu otevře, aby se ujistil, jestli se něco vážného neděje, nebo něco nepotřebujete. Vyhodnotí ji jako méně naléhavou, na kterou může odpovědět později. Bez větších přemýšlení odpoví za nějaké dvě hodiny. Žena je doslova vystresovaná, plná domněnek, možná i slz, muž o ničem neví. Pokud žena s takovou situací bojuje, je třeba, aby o tom s mužem mluvila – že ji to trápí, proč ji to trápí, zda můžou najít kompromis, společné řešení. Muž by ji neměl brát na lehkou váhu, a naopak vyjádřit pochopení.

Komunikace a pochopení je podle mě klíč, který umožní komunikaci bez domněnek.

Máte s tímto nějaké zkušenosti? Setkali jste se někdy s rozdíly mezi muži a ženami? Jak to máte ve vašem vztahu vy?