Silvie Krejčíková

Dneska ráno jsem si knihu stáhla a v 16h odpoledne už jsem měla dočteno. Jedním zátahem. Skvěle poutavě napsáno, báječný oddech a poučení a trochu toho otevření očí a znovuuvědomění si toho ohromnýho štěstí, co mám a za co jsem si bojovala pár let já. Člověk strašně rychle zapomíná, jak se tenkrát cítil a čím si musel projít, co musel prořvat, probrečet a probojovat.